TŘÍDĚNÍ OBALOVÉHO ODPADU #3

Zajímá nás Váš názor.

O sběr odpadů se v místě našeho bydliště stará zpravidla obec. Zajišťuje umístění popelnic u našich domovům, svoz, třídění a nejlépe materiálové či energetické využití odpadů.
Sektor odpadového hospodářství v současné době řeší mnoho nových otázek v rámci oběhového hospodářství, intenzifikace sběru, třídění a recyklace obalových odpadů. Jedná se mimo jiné o téma povinného zálohování PET a hliníku, a také o avizované zpřísnění parametrů povinného recyklátu v potravinářských plastových obalech, kdy recyklát musí pocházet pouze z obalů potravin.

Výsledky dotazníku #3

Třídili byste separátně odpad z potravinářských obalů, pokud by za tímto účelem vznikl nový druh popelnice?

Na půdě Evropské Unie byla navržena nová legislativa, na základě níž by součástí každého nového plastového obalu byl povinně recyklát. U nových potravinářských plastových obalů by tento recyklát musel pocházet pouze z obalů potravin, čímž by dle navrhované legislativy mělo dojít k zajištění přísnější hygienické normy. 

V dotazníku jsme položili otázku, zda byste za předpokladu, že přibude k třídění odpadu nový druh popelnice určené pouze na použité potravinářské plastové obaly, tuto využívali, či zdali byste nadále pro plastové obaly využívali pouze již zavedenou žlutou popelnici. 

Jak je zřejmé z grafu, bezmála 70 % respondentů by neměla s využitím nové popelnice problém, dokonce se to většině této skupiny odpovídajících zdá naprosto logické. Pokud totiž již vyvíjí snahu podpořit cirkulární ekonomiku, životní prostředí a efektivní zpracování odpadů, třídit separátně potravinářské obaly by pro ně nebylo přítěží. 

Na druhé straně přes 30 % účastníků dotazníku by z různých důvodů do takto vyhrazené popelnice odpad netřídila. Opakujícím se hlasem je již aktuálně vysoký počet jednotlivých druhů popelnic, okolo nichž je zvýšené riziko výskytu pohozených odpadků. Kritikou většího počtu popelnic je i často nedostatečné místo v menších obcích. Určitá část respondentů by současně preferovala vznik zálohovacího systému, jenž je dle jejich názoru způsobilejší zajistit dodržování přísnějších hygienických norem. 

Vadilo by Vám možné zvýšení obecního poplatku za odpady?

Za předpokladu, že by došlo k zavedení povinného zálohování, dojde současně ke zvýšení obecního poplatku za odpady. Tento poplatek platí občané pravidelně obcím. Jedním z příčin by byl nedostatek financí, které obce získávají ze sběru a recyklace cenově lukrativního PET a hliníku – tyto dvě komodity totiž zpravidla dotují celý systém nakládání s odpady v obcích. 

I přes skutečnost, že většině respondentů by zvýšení obecního poplatku nevadilo, 40 % z nich by jej rozhodně neuvítalo. Zdražení by u daného počtu odpovídajících vyvolalo spíše nechuť, a to buď v třídění pokračovat z důvodu nákladnosti pro jednotlivce (a neexistence zvýhodnění osob, které třídí), či uváděný demotivační efekt u jedinců, kteří doposud netřídili. Jedním z návrhů také bylo, aby náklady na zpracování odpadu nesli alespoň částečně také výrobci. 

Výše zmiňovaný demotivační efekt zvýšení obecního poplatku za odpady byl u respondentů, kteří předmětné zvýšení nepovažují za překážku, vnímán právě opačně, tzn. skutečnost, že by obyvatelé obce byli nuceni platit vyšší poplatek by naopak měla donucovací efekt, aby třídit začali. Většina účastníků dotazníku je na této straně, uvědomují si tuto skutečnost a nevidí toto jako problém. 

Na obou stranách však zazněl návrh, aby byl zaveden přesný systém poplatků, díky němuž by nebyl poplatek hrazen paušálně, ale dle skutečně vyvezeného množství popelnic.

Je edukace a informovanost o správném třídění obalových odpadů ve vašem okolí dostatečná?

Z výsledků dotazníku je zřejmé, že většina lidí považuje míru vzdělanosti v předmětném tématu za nedostatečnou. Především je toto způsobeno osobní zkušeností, kdy zřejmě okolí respondentů buď netřídí vůbec, nebo netřídí správně – nestarají se o to, zda daný odpad vložili do odpovídající popelnice či nikoli. Především je v této oblasti navrhována lepší komunikace správného způsobu třídění na samotných obalech (kupříkladu i prostřednictvím QR kódů či barevného značení na obalu korespondujícím s barvou popelnice), umístění informativních značek nebo hlubší edukace v oblasti environmentálních důsledků netřídění.

 

Z pohledu více než třetiny odpovídajících je v jejich okolí edukace a informovanost o správném třídění nedostatečná. V této skupině respondentů však převažuje názor, že problém nespočívá toliko v edukaci a informovanosti, jako spíše v přístupu lidí, kteří i přes zdánlivě dostatečnou edukaci třídění ignorují a nedodržují.