Efektivní recyklaci odpadů předchází již primární třídění prostřednictvím sběrného systému barevných popelnic a následné ruční nebo automatické třídění na třídících linkách. Systém ovšem nezahrnuje jen odpady z obalů, ale všechny komunální odpady. Recyklace komunálního odpadu je aktuálně na úrovni 41 % a cílem je navýšení na 65 % nejpozději do roku 2035.
Podle údajů Ministerstva životního prostředí je průměrná roční produkce komunálních odpadu za posledních 11 let ve výši 5,4 mil. tun, to znamená průměrně 540 kg na osobu za rok.
Pro splnění cíle 65 % recyklace komunálního odpadu je tedy nutné navýšit recyklaci o 1,3 mil. tun za rok.
Od loňského roku došlo ke změně a zpřísnění tzv. měřícího bodu recyklace. Dříve se míra recyklace odpadů měřila na vstupu primárně vytříděných odpadů na třídící linku. Nově se vede evidence recyklace odpadů podle množství surovin, které vstupují až do procesu zpracování – recyklace. Odpad, který není možné využít pro recyklaci a je silně z nečištěný, je považován za směsný komunální odpad a je umísťován na skládku nebo do spaloven pro energetické využití.
Plnění zákonných cílů třídění a recyklace si vyžaduje výraznější finanční motivaci pro dotřiďovací linky v následujících letech za účelem navýšení účinnosti výroby druhotné suroviny pro materiálovou recyklaci a zároveň podporu recyklace obtížně recyklovatelných obalových odpadů
V současné době je ovšem odvětví odpadového hospodářství ohroženo možným negativním dopadem zvažovaného povinného zálohování PET lahví a aluminiových plechovek v podobě zastavení či zmaření investovaných finančních prostředků do modernizace nebo výstavby nových třídících a recyklačních zařízení s inovačními technologiemi.
Zavedení povinného zálohového systému bude odčerpávat zdroje ze stávajícího systému nakládání s komunálními odpady, v němž dojde k omezení investic nebo bude nutné pro investice najít další finanční zdroje. Některé již provedené investice budou zmařeny, investice z EU fondů jsou vázány podmínkou udržitelnosti v čase, např. třídící linky, sběrná infrastruktura EPR.
Aktuálně byly zmraženy rozpracované investice v hodnotě přibližně 3 mld. Kč, protože není jasné, zda bude povinnost zálohovat nařízena zákonem.
Na jedné straně celý odpadový sektor chápe nutnost investovat do modernizace zařízení a infrastruktury, pokud mají být splněny cíle směrnice Circular Economy Package (CEP) v roce 2025, ale současně tyto investice není možné s přijatelnou mírou rizika provést, pokud není známo složení odpadu v horizontu budoucí dekády. Proto je nutné otázku povinného zálohování, zda zavést či ne, vyřešit nejpozději do poloviny letošního roku. Investoři pro dokončeních svých zahájených nebo plánovaných investic musejí znát jasné legislativní prostředí a jeho vliv na jejich podnikatelský plán a návratnost investovaných prostředků minimálně pro období 5-10 let. To se týká nejen soukromých odpadových firem, ale i komunálních služeb a investic měst a obcí do sběrové infrastruktury. Pokud se bude diskuse o možném nařízení zálohování ze strany státu protahovat, budou investice odkládány a je ohroženo splnění cílů roku 2025 všech odpadových směrnic zahrnutých v CEP.
Zdroj: freepik.com
Comments are closed.