V roce 2020 vyprodukoval každý člověk žijící v EU v průměru 34,6 kg plastového obalového odpadu. Z toho bylo 13 kg recyklováno. Během dvanácti let, od roku 2009 do 2020, se objem vyprodukovaných plastových obalů na obyvatele zvýšil o 23 % , tj. + 6,5 kg. Současně se zvýšil objem recyklace plastových obalových odpadů o 32 % tj. + 3,2 kg na osobu.
Od roku 2021 jsou v zemích EU přísnější pravidla pro měření míry recyklace. Do konce roku 2020 byl měřící bod při vstupu na třídící linku. Nově, od roku 2021, je objem recyklace detekován při vstupu do recyklačního zařízení, tzn. po třídění.
Důsledkem změny metody je od roku 2021 vykazováno méně recyklovaných plastů. Nadějí pro zvýšení objemu recyklace jsou nové technologie. Jednou z nich, která umí zpracovávat i špatně mechanicky recyklovatelné plasty je chemická recyklace. Využíváním těchto nových typů vyspělé recyklace se nám podaří splnit povinné cíle recyklace plastů v EU na úrovni 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.
Jak si vedli v recyklaci plastových odpadů členské státy EU a země EHP/ESVO v roce 2020? Cíl roku 2020 zrecyklovat 22,5 % plastového obalového odpadu splnily všechny státy, mimo Malty, Francie, Dánska, Maďarska, Irska, Rumunska, Polska a Rakouska, kde byla recyklována méně než jedna třetina odpadů z plastových obalů. Nejlépe si vedlo Holandsko a Slovensko se zhruba 55 %, Česko patřilo se 42 % mezi úspěšnější recyklátory.
Pokud se podíváme na všechny obalové odpady, ne pouze plastové, pak v roce 2020 se vyprodukovaný obalový odpad pohyboval na úrovni 177,2 kg na obyvatele v EU. V roce 2009 to bylo 149,9 kg. Znamená to zvýšení o 27,3 kg na osobu.
V roce 2020 měly na obalovém odpadu největší podíl papír a lepenka s 41,2 %, následují plasty 19,5 %, v těsném závěsu je s 19,1 % sklo a dřevo s 15,1 %. Zbytek, do celkového objemu obalových odpadů, tvoří kovy s 5 % a 0,1 % jsou další materiály.
Nejméně obalového odpadu na obyvatele vzniklo v Chorvatsku, a to v objemu 66 kg, naopak nejvíce v Německu 225,8 kg. Hlavní podíl na obalovém odpadu má papír a lepenka s 41,2 %, plast 19,5 %, sklo 19,1 %, dřevo 15,1 % a kov 5 %.
V časové řadě let 2009 až 2020 objem produkce obalových odpadů vzrostl o 13,3 mil. tun, tj. o 20,1 %. Ke zvýšení obalového odpadu za celé období 12 let nejvíce přispěli papír a lepenka s 32,7 mil. tun. Plastové obaly dosáhly jako druhý nejvýznamnější materiál celkem 15,5 mil. tun (+ 26,7 % oproti roku 2009). Sklo mělo v roce 2019 objem 15,1 mil. tun (+ 13,1 %), dřevěné obaly 11,9 mil. tun (+ 15,2 %) a kovové obaly 4 mil. tun (+ 6,7 %).
Výsledky recyklace v členských státech EU a zemích EHP/ESVO byly výrazně odlišné.
Ačkoli změna v pravidlech výpočtu vedla v průměru k nižší míře recyklace, cíl 55 % recyklovaného obalového odpadu splnily v roce 2020 všechny členské státy kromě Chorvatska 54,2 %, Maďarska 52,4 %, Rumunska 44,6 % a Malty 40 %.
Česká republika se pohybovala na úrovni 70 %. Nejlépe recyklovali v Holandsku a Belgii s 80 %.
Pokud se v souhrnu podíváme na celé sledované období dvanácti let, množství vyprodukovaných obalových odpadů se zvýšilo. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u odpadů z plastů, papíru a lepenky a dřevěných obalů. Míra recyklace se až do roku 2016 neustále zvyšovala, po té klesla zpět na úroveň roku 2011.
Nové cíle pro roky 2025 a 2030 ovšem úroveň recyklace výrazně posunují nahoru, a to vše za nových pravidel měření recyklace, která jsou přísnější oproti období do roku 2020. Znamená to, že odpadové hospodářství má nyní náročný úkol zvládnout všechny závazky i přes energetickou a inflační krizi. Nové investice do odpadového hospodářství, zejména do výkonných třídících a recyklačních linek, jsou nyní podpořeny financováním až do výše 61 mld. Kč, v rámci nového Operačního programu Životní prostředí 2021-2027.
Foto: freepik.com:
Comments are closed.