Evropská komise (EK) představila revizi směrnice o odpadech, která zahrnuje i nová opatření pro omezení potravinového odpadu.
V EU se každoročně vyplýtvá téměř 59 milionů tun potravin (131 kg na obyvatele) s odhadovanou tržní hodnotou 132 miliard eur. Více než polovinu potravinového odpadu (53 %) vyprodukují domácnosti, následuje zpracovatelský a výrobní průmysl (20 %). Boj proti plýtvání potravinami přináší tři výhody: zachraňuje potraviny určené k lidské spotřeběapřispívá tak k potravinovému zabezpečení;pomáhá podnikům a spotřebitelůmušetřit peníze;snižuje dopad výroby a spotřeby potravin na životní prostředí.
Pro urychlení pokroku EK v nové revizi směrnice o odpadech (Waste Framework Directive – WFD) navrhuje, aby členské státy do roku 2030 omezily plýtvání potravinami o 10 % při zpracování a výrobě, a rovněž o 30 % na obyvatele v maloobchodě a při spotřebě (restaurace, stravovací služby a domácnosti).
Navzdory rostoucímu povědomí o negativních důsledcích plýtvání potravinami, a současně politickým závazkům přijatých na úrovni EU a členských států, se produkce plýtvání potravinami nesnižuje. Dosavadní opatření přijatá v členských státech jsou nerovnoměrná a nesourodá a plný potenciál pro snížení plýtvání potravinami není využit.
Podle EK problém způsobují: nedostatečný management potravin pro spotřebitele; neefektivnost a kompromisy v potravinovém dodavatelském řetězci; nedostatek koordinovaných přístupů založených na důkazech, čímž produkce potravinového odpadu zůstává do značné míry nekontrolovaná.
V nových pravidlech WFD přiděluje EK členským státům jasnou odpovědnost za urychlení snižování plýtvání potravinami v celém potravinovém hodnotovém řetězci. Vzhledem k tomu, že nedostatečný pokrok ve snižování food waste je způsoben zejména nedostatečným využíváním stávajících opatření EU (regulační i neregulační), zaměřuje se WFD pouze na stanovení cílů. Jednotné cíle pro každý členský stát EU by měly vést k přijetí nejúčinnějších opatření přizpůsobených konkrétní vnitrostátní situaci každého státu.
Očekává se, že cíle snížení plýtvání potravinami přinesou významná pozitiva pro životní prostředí (např. 25% snížení emisí skleníkových plynů) a finanční úspory pro spotřebitele (439 EUR/domácnost/rok). Vzhledem k tomu, že snížení plýtvání potravinami může vést ke snížení poptávky po potravinách, může mít nová pravidla i určitý omezený dopad na příjmy zemědělců a snížit potřebu zemědělské pracovní síly.
Sledování vývoje směřující k cílům snížení plýtvání potravinami se bude provádět na základě výročních zpráv členských států podle pravidel stanovených již v rámci rámcové směrnice o vodě. Implementace nových pravidel do národních legislativ dále podléhá pravidelným přezkumům ze strany Evropské agentury pro životní prostředí.
Návrh WFD nyní prodiskutuje Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem EU.
Nová pravidla WFD, která zahrnují opatření pro snížení jak potravinového, tak textilního odpadu, mají přispět k dosáhnutí cílů Akčního plánu oběhového hospodářství, výrazně snížit celkovou produkci odpadu a snížit množství zbytkového (nerecyklovaného) komunálního odpadu o 50 % do roku 2030.
Revize směrnice o odpadech (WFD), společně s novým návrhem Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), se budou zabývat více než 65 % veškerého komunálního odpadu: obaly, potravinářský odpad a textilní odpad.
Comments are closed.