Zdražující energie, levné dovozy, slabý odbyt recyklátů a přísná regulace. Evropský recyklační průmysl čelí existenčním problémům – a přesto má sehrát klíčovou roli v přechodu na cirkulární ekonomiku. Jak ho podpořit, aby neztratil dech?
Recyklace má být jedním z pilířů evropské Zelené dohody. V praxi se však sektor dostává do vážných potíží. Evropská komise v informaci předložené členským státům v rámci jednání Rady EU uvádí, že růst kapacit recyklace plastů v roce 2024 zpomalil na pouhá 2 %, přičemž pro rok 2025 se očekává další pokles. Produkce plastového odpadu v EU přitom dál roste a tlak na vyšší podíl recyklovaných materiálů je silnější než kdy dřív – například v novém nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR).
Podobné problémy hlásí i recyklace textilu. Tlak na třídění použitých oděvů sílí, ale chybí kapacity na jejich zpracování. Přitom poptávka po recyklovaném materiálu, jako je recyklovaná bavlna, je zatím velmi nízká – v roce 2023 dosáhla jen 319 tisíc tun, zatímco globální produkce nové bavlny činila 24,4 milionu tun. Komise upozorňuje, že vysoké náklady na sběr, třídění a recyklaci spolu s klesajícími cenami secondhand textilu vedou k tomu, že značná část textilního odpadu nemůže být účinně znovupoužita nebo recyklována.
Za krizí recyklačního průmyslu stojí kombinace několika faktorů: vysoké ceny energií, cenová výhodnost primárních surovin, silná konkurence levných dovozů z třetích zemí s pochybnou kvalitou a pomalý rozjezd poptávky po recyklovaných surovinách. Firmy zavírají provozy, a to navzdory rostoucí regulaci a očekáváním trhu.
Komise ve svém sdělení navrhuje několik cest ke zlepšení. Plánuje urychlit přijetí tzv. zákona o cirkulární ekonomice (Circular Economy Act), revidovat pravidla režimu pro použité zboží obsažená ve směrnici o DPH či obecného nařízení o blokových výjimkách, a podpořit recyklaci z veřejných i soukromých zdrojů. Rovněž chce zavést antidumpingová nebo antisubvenční cla. V roce 2025 má z Inovačního fondu směřovat 6 miliard eur na projekty čistých technologií a dekarbonizace. Dalších 600 milionů eur nabídne program Horizon Europe v letech 2026–2027.
Vedle uvedených opatření a finančních nástrojů EU, jako jsou programy Horizon Europe, Life nebo Single Market Programme, mohou členské státy využít také prostředky z fondů politiky soudržnosti. V rámci programového období 2021–2027 je v této oblasti plánováno 8,6 miliardy eur z evropských fondů, což odpovídá celkovým investicím ve výši 12,5 miliardy eur určeným na podporu oběhového hospodářství a nakládání s odpady. Z celkového objemu investic je přibližně 1,5 miliardy eur určeno na rozvoj zařízení pro oddělený sběr odpadu, díky nimž by se mělo každoročně vytřídit přes 7 milionů tun odpadu navíc.
Kromě evropských programů vyzývá Komise členské státy, aby využily flexibilitu v odpadové legislativě: rozvíjely systémy rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), zlepšily třídění, podpořily rovné podmínky mezi primárními a druhotnými surovinami, a zpřísnily kontrolu dovozů.
„Cílem je vytvořit regulační rámec, který umožní rozšířit poptávku po výrobcích a službách relevantních pro recyklační sektor a zároveň podpořit investice do potřebné infrastruktury,“ uvádí Komise ve své informaci předložené členským státům k jednání Rady pro životní prostředí dne 17. června 2025.
Recyklační průmysl může být strategickým odvětvím evropské ekonomiky – pokud dostane jasný a funkční impuls. Nestačí jen ambiciózní cíle. Potřebuje férové podmínky, promyšlenou legislativu a podporu, která mu umožní růst a inovovat.
Dokument pro jednání Rady EU – životní prostředí 17. 6. 2025
Comments are closed.