Podle analýzy Evropské investiční banky (EIB), se v současnosti celosvětová spotřeba plastů odhaduje na 300 milionů tun ročně, z čehož asi 1,5 milionu tun primárních mikroplastů končí v oceánech. Přibližně 98 % tohoto objemu se tvoří činností na pevnině a zbývající 2 % na moři. Hlavní cesty mikroplastů z pevniny do moře jsou dešťová voda, z 96 % neupravená odpadní voda a 4 % vítr. Největšími zdroji mikroplastů jsou syntetické textilie (35 %), pneumatiky (28 %) a městský prach (24 %). Dohromady tyto tři zdroje představují více než 80 % veškerého znečištění mikroplasty. Zdrojem pro zbývajících 13 % mikroplastů je ze 7 % hlavně silniční značení.
Tyto ukazatele popisují, že plastové obaly mají na tvorbě mikroplastů zanedbatelný podíl.
Souhlasíte s tvrzením, že plastové obaly nemají negativní vliv na zdraví člověka a na životní prostředí, ale je nutné je správně sbírat a recyklovat?
Návrh nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), který nyní prochází legislativním procesem Evropské unie, mimo jiné navrhuje, aby z povinnosti minimálního množství recyklátu v plastových obalech byly vyjmuty obaly používané pro zdravotnické prostředky a včetně diagnostických a obaly humánních a veterinárních léčivých přípravků.
Tato výjimka, z pera navrhovatele nařízení – Evropské komise, poukazuje na skutečnost, že je zvažována možná závadnost recyklátu pro obaly určené pro styk s citlivými produkty.
Logicky můžeme takto uvažovat i o dalších obalech, které ovšem žádnou výjimku nemají, tzn. musí obsahovat recyklát, a přitom jsou určeny pro balení obsahu, který člověk pravidelně konzumuje (potraviny, nápoje, doplňky stravy atd.) nebo je využívá v péči o tělo (kosmetika).
Bylo by vhodné, aby stejnou výjimku měly i potravinové, nápojové nebo kosmetické obaly?
Výsledky systému EKO-KOM za rok 2022 potvrzují, že množství obalových odpadů kleslo v meziročním srovnání o 1,5 % tj. o více než 20 000 tun. Z celkového množství 1 312 804 tun obalových odpadů bylo 71 % zrecyklováno, dalších 10 % pak bylo využito energeticky. Nejvyšší míry recyklace 91 % se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů a železných obalů shodně 85 %. Recyklace plastových obalů se zvýšila z předchozích 43 % na 46 %. Toto číslo by mohlo růst i v následujících letech v závislosti na zahájení provozů chemické recyklace. Plasty, které nelze kvůli znečištění recyklovat, ale nyní pouze skládkovat nebo energeticky využívat, lze pomocí chemické recyklace zpracovat na čisté panenském suroviny pro výrobu nových plastů. Pokud se nám v Česku podaří rozběhnout tento typ vyspělého typu recyklace, pak se může úroveň recyklace plastů přiblížit vysoké úrovni recyklace papíru. Stanovení jasných a harmonizovaných parametrů chemické recyklace jsou v současné době jedním z hlavních témat v celé EU. Souvisí úzce s návrhem nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Bez chemické recyklace nezvládnou země EU splnit nové povinné cíle evropských či národních legislativ.
Sdílíte názor, že chemická recyklace zvýší celkovou míru recyklace plastového obalového odpadu?
VÝSLEDKY DOTAZNÍKU #10 PŘEHLEDNĚ:
