Na odborné debatě municipalit a zákonodárců byl představen nový průzkum postojů veřejnosti k záměru zavést povinné zálohování PET lahví. Výsledky tohoto nezávislého průzkumu se výrazně odlišují od údajů, které průběžně prezentují prosazovatelé povinného zálohování.
Minulý týden proběhla v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR odborná diskuse k záměru zavést povinné zálohování, kterou organizoval Výbor pro životní prostředí a Podvýbor pro environmentální legislativu EU.
Zálohový systém sběru nápojových lahví by byl paralelní se současnou sběrnou sítí obalového odpadu, kterou města a obce dlouhá léta budují a rozvíjí. Na její tvorbě se podílí nepřímo i každý občan, který v ceně zakoupeného baleného výrobku přispívá na sběr a následnou recyklaci obalů. Pokud by byla vybudována další sběrná struktura v podobě povinně zálohového systému, bude to pro obce znamenat zmaření dlouholetých investic a logicky se zálohování brání. Odborná diskuse byla proto spoluorganizována Sdružením místních samospráv ČR a Svazem měst a obcí ČR.
V odborné diskusi vystoupili mimo jiné místopředseda Svazu měst o obcí ČR Pavel Drahovzal, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP Jana Krutáková, vedoucí odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP Jan Maršák a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Pozornost diskutujících se soustředila i na výsledky nového nezávislého průzkumu společnosti INCOMIND na téma Vztah Čechů ke třídění a zálohování PET lahví. Dotazování se zúčastnilo 1000 respondentů ve věku 18+ let v období 31.5. – 4.6. 2023.
Průzkum se soustředil na dvě základní oblasti: 1. Češi a třídění PET lahví, 2. názory na případné zavedení povinného zálohového systému.
Výsledky jsou následující:
ČEŠI A TŘÍDĚNÍ PET LAHVÍ
Povědomí Čechů o recyklovatelnosti plastů
Povědomí o dobré tříditelnosti a recyklovatelnosti PET lahví je vysoké, téměř tři čtvrtiny Čechů z nabízených možností správně určily, že nejlépe tříditelným a recyklovatelným typem odpadního plastu jsou PET lahve. Znalost faktu roste s úrovní dosaženého vzdělání a vyšší je u mužů. Naopak nižší znalost prokázali mladí a nízkopříjmoví lidé, dále Moravané a obyvatelé středně velkých měst.
Jak Češi nakupují nápoje v PET lahvích
Spotřeba nápojů v PET lahvích je značná. Alespoň někdy je nakupuje 97 % Čechů, pravidelně nakupujících je 58 %, přibližně čtvrtina domácností uvádí vysokou spotřebu nápojů v PET lahvích (více než jeden karton týdně). Spotřeba klesá s věkem a strměji s úrovní dosaženého vzdělání. Naopak viditelně roste s počtem dětí v domácnosti. Nápoje v PET lahvích kupují více obyvatelé obcí do 5 tis. obyvatel, na úrovni krajů zejména Středočeši. Nižší spotřebu deklarují ženy.
Jak Češi nakládají s prázdnými PET lahvemi
Na dotázaném reprezentativním vzorku populace se ukázalo, že Češi třídí ve vysoké míře, ačkoli zálohování není v současné době zavedeno. Využívání žlutých kontejnerů uvádí celkem 96 % respondentů, pro 91 % je důsledné třídění zcela standardním způsobem nakládání s PET lahvemi. Celkově vysoká míra důsledného třídění mírně roste s dosaženým věkem. Nejvyšší úrovně 95 % dosahuje u vysokopříjmových skupin. Zcela bez výjimek třídí důsledně obyvatelé Vysočiny.
Představa Čechů o míře třídění PET lahví
Češi se podceňují, pokud jde o odhad míry třídění. Jen každý devátý správně odhadnul, že míra vytřídění PET lahví v Česku dosahuje 80 %. Naopak čtvrtina se domnívá, že se vytřídí jen polovina PET lahví uvedených na trh a tři z pěti Čechů si myslí, že to je přibližně 60 % či méně. Průměrný odhad v rámci možností 50 % – 80 % je jen 63 %. Více přesných odhadů padlo mezi muži, čtyřicátníky, Pražany a zástupci domácností s 2+ dětmi. Naopak tendenci více podceňovat českou společnost ukázaly krajní věkové kategorie.
NÁZORY NA PŘÍPADNÉ ZAVEDENÍ POVINNÉHO ZÁLOHOVÉHO SYSTÉMU
Představa Čechů o fungování vratného systému PET lahví
Téměř 6 z 10 Čechů si je vědomo, že se zálohovanými PET lahvemi, které se by se vracely neporušené do obchodu, by se nakládalo stejně jako s těmi, které jsou sbírány do žlutých kontejnerů. Naopak v omylu žije 38 % Čechů. Jen 3 % osud PET lahví nezajímá. Mylnou představu o fungování vratného systému mají častěji ženy, středoškoláci, lidé pod 40 let, s nižší až střední příjmovou úrovní, žijící na vesnicích a v menších městech a v krajích Pardubickém, Jihočeském, Středočeském a Zlínském.
Ochota skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů
Plně akceptujících nutnost skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů je stejně jako těch, kteří se naopak proti tomuto důsledku zálohování jasně vyhraňují (19 % : 19 %). Celkově mírně převažují lidé, kteří jsou ochotní skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů nad těmi, kteří ochotní nejsou, a to v poměru 54 % : 46 %. Ochota je vyšší u mužů a zástupců domácností se dvěma či více dětmi. Naopak slabší ochotu vykazují zejména padesátníci a mj. obyvatelé Olomouckého kraje.
Názor Čechů na alokaci příjmů za recyklaci vratných PET lahví
Názor na to, kdo především by měl profitovat z příjmů za recyklaci vratných PET lahví je zřejmý, 58 % Čechů upřednostňuje obce, resp. celkem 77 % zastává názor, že by minimálně částečně měly být příjemcem výnosů z recyklace.Naproti tomu pro nápojářské firmy se vyjádřilo jen 8 %, resp. 27 % Čechů jim neupírá podíl na příjmech.Preference obcí rostou se vzděláním, příjmy a mírně i s dosaženým věkem. Pro obce se vyslovují více muži, obyvatelé měst s 50 – 100 tis. obyvateli a lidé žijící na vesnicích.
Názor Čechů na reakci obchodníků na potřebu pokrýt náklady na systém zálohování
94 % Čechů zastává názor, že náklady na zavedení systému zálohování PET lahví ponese zákazník. 81 % si dokonce myslí, že v celém rozsahu, tj. nikdo další jimi nebude zatížen. 38 % pak vyjádřilo názor, že náklady se promítnou nejen do cen nápojů prodávaných v PET lahvích, ale i do obecné cenové úrovně obchodních řetězců. Zvýšení obecné cenové úrovně se obávají především starší lidé a obyvatelé středních a menších měst.
Postoje k případnému zdražení kvůli nákladům na systém zálohování PET lahví
44 % populace je proti opatřením, které povedou k dalšímu zvýšení cen. Podobně velká skupina se s ním dokáže smířit. Jen 13 % nemá problém zdražení akceptovat, a to za předpokladu, že opatření povede k dalšímu zvýšení míry třídění.Proti dalšímu zdražování jsou hlavně padesátníci a starší, obyvatelé Jihomoravského, Olomouckého a Královéhradeckého kraje. Naopak problém se zdražením (vyváženým pozitivními efekty zavedeného systému) nemají logicky častěji bohatí a lidé žijící spíše v regionech Čech.
Postoje k případnému rozdílnému přístupu k vracení platových obalů dle typu nápoje
Rozdílný přístup k nápojovým plastovým obalům dle typu nápoje spíše nedává smysl, jako nelogickou vnímá tuto diferenciaci necelá polovina Čechů. 1/3 se vyjadřuje zdrženlivě s odkazem na nedostatek informací a jen necelá 1/5 akceptuje takový přístup.Kromě toho, že diferenciační přístup je častěji nelogický pro muže a lidi s nižšími středními příjmy, a naopak méně často pro mladé do 30 let, nejsou zde výrazné rozdíly, tzn. všem socio-demografickým skupinám smysl tohoto přístupu spíše uniká.
Předpokládaný dopad zavedení zálohování na nákupy nápojů v PET lahvích
Jen 36 % nakupujících nápoje v PET lahvích deklaruje, že své nákupní chování vůči kategorii nezmění. Všichni ostatní (tj. téměř 2/3 zákazníků!) se přiklánějí k tomu, že nákupy nápojů v PET lahvích ve větší či menší míře omezí. Každý devátý (resp. každý pátý příležitostný zákazník) by nápoje v PET lahvích přestal nakupovat úplně. Nejcitelnější dopady lze očekávat u padesátníků a nejstarší věkové kategorie. Naopak nejméně by se zavedení zálohování podepsalo na nákupních zvyklostech nejbohatší skupiny.
Předpokládaný dopad zavedení povinného zálohování na množství pohozeného odpadu
Češi jsou optimisté, pokud jde o efekt zvažovaného opatření na přírodu. S výrokem, že zavedení povinného zálohování přispěje ke snížení množství pohozeného odpadu v přírodě a černých skládek, souhlasí 67 % Čechů vs. nesouhlasí 31 %. Optimismus klesá s úrovní dosaženého vzdělání, vyšší je u mladších (pod 40 let) a příjmově slabších skupin. Skeptičtější jsou Moravané, zejména obyvatelé krajů Jihomoravského, Zlínského a Vysočiny.
Názor Čechů na zavedení povinného zálohování PET lahví
Polovina Čechů se zavedením povinného zálohování souhlasí, naopak 43 % je proti. Těch, kteří vyjadřují rozhodný souhlas je stejně jako těch, kteří vyjadřují rozhodný nesouhlas (po 17 %). Se zavedením souhlasí častěji mladí a šedesátníci, mezi padesátníky převažují nesouhlasící, u ostatních věkových kategorií je situace přibližně vyrovnaná. Silnější podporu má povinné zálohování u bohatších. U Moravanů je rovnováha mírně vychýlena ve prospěch nesouhlasících, u Pražanů je +/-vyrovnaná, v regionech Čech převažuje souhlas.
Postoje k zavedení zálohování PET lahví v případě zvýšení poplatků za komunální odpad
V případě, že by zavedení zálohování PET lahví vedlo ke zvýšení poplatků za komunální odpad, je nesouhlas s tímto opatřením poměrně jasný, 68 % je proti vs. 32 % pro. Důrazně pak nesouhlasí 31 % Čechů. Míra nesouhlasu je vesměs plošná napříč sociodemografickými kategoriemi. Mírně vyšší je u padesátníků a lidí se středními a vyššími středními příjmy. Důrazněji nesouhlasí Moravané, zejm. obyvatelé Olomouckého a Jihomoravského kraje.
Postoje k omezení možnosti volby, jak nakládat s PET lahvemi
Převažují lidé, kteří nesouhlasí se zvažovanou právní regulací ze strany státu, a to v poměru 56 % : 44 %. Poměr mezi zcela vyhraněnými proti zvažované právní úpravě vs. plně ji akceptujícími je 23 % : 16 %. Ochota přijmout regulaci ze strany státu klesá s věkem, a naopak mírně roste se vzděláním. Vyšší je u mužů a zástupců domácností s dvěma či více dětmi. Nesouhlasněji se vyjadřují Moravané, lidé žijící na vesnicích a v krajích Jihomoravském, Středočeském a na Vysočině.
ZDE více informací o průzkumu
Comments are closed.