Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes představilo návrh parametrů pro zavedení povinného zálohování. Současně prochází evropským legislativním procesem návrh Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které zahrnuje podmínky pro zavedení povinného zálohování. Budou se obě legislativy smysluplně doplňovat?
Teze budoucího řešení povinného zálohového systému na PET a plechovky jsou základními parametry pro přípravu návrhu změny zákona o obalech, který chce MŽP v paragrafovém znění představit do konce tohoto roku. Zálohy se budou týkat zmíněných typů nápojových obalů v objemu od 0,1 do 3 litrů. Výjimku mají obaly od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 % alkoholu a jednorázové skleněné nápojové obaly.
Novela zákona o obalech obohacená o ustanovení o povinném zálohování projde po předložení MŽP tradičním českým legislativním procesem. Tzn. meziresortním připomínkovým řízením, vyjádřením stanoviska Legislativní rady vlády a dále schválením vlády. Poté přechází vládní návrh novely zákona k projednání do obou komor Parlamentu, a pokud je schválena a následně podepsána prezidentem, je zveřejněna ve Sbírce zákonů. Tento proces, pokud není například ve zrychleném režimu stavu legislativní nouze, trvá několik měsíců, zpravidla více než dvanáct.
MŽP vidí celý legislativní proces ale mnohem pružnější. Účinnost nových předpisů navrhuje za jeden rok od úplného schválení legislativy, který je nutný pro přípravu a nastavení celého systému. Podle své predikce chce MŽP spustit systém povinného zálohování od poloviny roku 2025, tzn., že předpokládá schválení novely zákona již v polovině příštího roku.
Paralelně s přípravou tohoto nového českého zákona je evropskými zákonodárci projednáván návrh Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), který byl představen Evropskou komisí (EK) na konci loňského roku. Návrh se dotkne širokého spektra průmyslu, a proto je pod velkým drobnohledem dotčených organizací, asociací či svazů. PPWR je nyní projednáván v evropských parlamentních výborech a k návrhu nařízení bylo aktuálně podáno poslanci Evropského parlamentu (EP) okolo 2400 pozměňovacích návrhů. O úpravách návrhu PPWR se bude hlasovat na plénu EP v říjnu letošního roku. Nařízení má vstoupit v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU a má nabýt účinnosti do 12 měsíců od data vstupu v platnost. Tzn. termín účinnosti nařízení PPWR, které je nadřazené národním legislativám, bude nejdříve na počátku roku 2025.
Obrovské množství výše uvedených pozměňovacích návrhů obsahuje i úpravy ve vztahu k zálohovému systému. Původní návrh PPWR uvádí limit pro zavedení systému povinného zálohování sběr minimálně 90 % nápojových obalů od roku 2026. Návrhy na úpravu ale předkládají limit například 85 % sběru. Který limit bude nakonec schválen, rozhodne podzimní hlasování. Pokud bude schválen nižší limit, pak se nabízí otázka, zda ho Česká republika splní i bez zavedení nákladného systému povinných záloh, kdy náklady, podle poslední odborné analýzy CETA, přesáhnou 5 mld Kč a minimálně dalších 1,3 mld Kč ročně. Nyní v Česku sbíráme okolo 82 % PET lahví, zbývají nám 3 %. Ty lze ale zvládnout za mnohem nižších nákladů například intenzifikací sběru a úspěšným systémem „door-to-door“.
Stěžejním cílem vlády, nejen v rámci Ozdravného balíčku, je snížení deficitu veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v příštím roce a 1,2 % v roce 2025. Změny Ozdravného balíčku budou mít dopady na široké spektrum průmyslu vč. nápojového. Již jen zvýšení zdanění balených vod a nápojů na sazbu DPH 21% je novou změnou, kterou spotřebitel zaplatí. K tomu se spotřebitelům přidají náklady za provoz celého systému zálohování, který sice podle návrhu budou hradit výrobci nápojů, ale tyto náklady se zpravidla přenáší do konečné ceny pro spotřebitele. Navíc ještě kupující zaplatí zálohu ve výši 4 až 5 Kč za balení. Jaká bude výsledná kupní cena vybraného výrobku si můžeme každý spočítat.
Dalším aspektem je otázka volného trhu s použitým PET (rPET), který je velmi dobře recyklovatelným materiálem a cennou surovinou pro další průmysl mimo nápojářské společnosti. Recyklovaný PET používá zejména textilní průmyslu anebo automotive. S projednáváním PPWR se otevřela na půdě EK diskuse, zda bude nápojovému průmyslu umožněn prioritní přístup k použitému PET. Nápojáři argumentují faktem, že v současné době je velmi omezený přístup k rPET a je velmi drahý. To je podle nápojářů zapříčiněno vysokou poptávkou zejména textilního odvětví. Proto žádají prioritní přístup. Postoj EK je ale negativní vůči tomuto nároku a nesouhlasí s ním. Podle EK by touto výjimkou mohl být narušen volný trh s druhotnými materiály, protože by nebyla umožněna plná konkurence v poptávce na trhu s rPET.
V avizované přípravě nového zákona ale MŽP navrhuje naopak prioritní přístup nápojářů k rPET, nehledě na postoj EK. Nápojáři by měli mít opci na dohodnuté množství použitého PET, který si zakoupí v aukci od tzv. budoucího centrálního operátora.
Výsledná podoba jak českého zákona, tak evropského nařízení se bude řešit v nadcházejících měsících. Pro zúčastněná odvětví a zákonodárce to nebude vůbec klidná cesta. V každém případě bude důležité, co nám ve finále připraví PPWR, jakožto nadřazená evropská legislativa nad vnitrostátní.
Comments are closed.