V pondělí 8. ledna 2024 byl poslední den pro předložení připomínek od institucí, municipalit, krajů a dalších vybraných organizací v rámci meziresortního připomínkového řízení návrhu zákona o povinném zálohování. Výsledek všech připomínek novou legislativu výrazně kritizuje a velká část požaduje stáhnutí tohoto návrhu.
Municipality, konkrétně Svaz města a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, svoji kritiku k povinným zálohám vyjadřují již několik let s pádnými a podloženými argumenty. Tento postoj potvrdili zákonodárci z Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR svým usnesením dne 6. prosince 2023 a doporučením pro Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Po meziresortním připomínkovém řízení se ke kritice výrazně připojuje i Asociace krajů ČR, Hospodářská komora ČR, Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Úřad vlády ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Unie zaměstnavatelských svazů a další.
MŽP je kritizováno zejména i za nepochopení aktuální situace s obalovými odpady a nereflektování na připravované důležité nové nařízení EU o obalech a obalových odpadech (PPWR), které před dvěma měsíci odhlasoval Evropský parlament (EP), následně v polovině měsíce Rada a nyní začínají trialogy mezi EP, Radou a Evropskou komisí k dosáhnutí konsensu finální podoby PPWR. Jak správně připomínky uvádějí, Rada ministrů životního prostředí států EU schválila limit pro zavedení povinného zálohování sběr minimálně 78 % PET lahví od roku 2026. Tento limit Česko již dávno splňuje, nyní je u nás úroveň sběru 82 %. Je tedy jednoznačné, že limity a cíle pro zavedení povinného zálohování podle legislativy EU, která je nadřazená národním, již nyní splňujeme a není k tomu nutné zavádět nákladné povinné zálohování.
Dalším výrazným protiargumentem je nesoulad s Programovým prohlášením vlády.
V něm vláda uvádí: „zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník)“.
Nejedná se tedy pouze a jen o přímé předložení navrhované legislativy, ale závazek se týká zejména veřejné a odborné debaty, která umožní zvážit klady a zápory případných reforem v českém odpadovém hospodářství. Až v návaznosti na výsledky této debaty by měly být případně provedeny následné odpovídající kroky.
Jedním z často opakovaných argumentů pro zavedení povinný záloh ze strany nápojářského průmyslu, a poté i MŽP je zaručení recyklace obalového odpadu v potravinářské kvalitě, kdy by do budoucna nemělo být možné započítat běžně tříděný plastový obalový odpad, který může být kontaminován, jako vytříděný.
Podle zjištění ÚOHS požaduje nařízení Komise (EU) č. 2022/1616 ze dne 15. 9. 2022, o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o zrušení nařízení (ES) č. 282/2008, s účinností od 10. 10. 2024, aby někteří provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady zabývající se sběrem plastů, tak i provozovatelé, kteří se podílejí na dalších operacích v rámci jejich předzpracování, zavedli certifikovaný systém zabezpečování jakosti, zajišťující kvalitu a sledovatelnost vstupu v podobě plastů. Nařízení tedy nečiní, v případě recyklovaného materiálu využitelného pro potravinářské účely, rozdíl mezi PET získaným ze zálohového systému a PET z běžně tříděného plastového odpadu; pouze nastavuje podmínky zpracovatelských postupů a jeho průběžnou certifikaci nezávislou třetí osobou. Ani tento důvod pro zavedení zálohového systému tak nemá dle názoru ÚOHS své opodstatnění.
Komentáře a argumenty všech připomínkových míst si můžete podrobně přečíst ZDE.
Comments are closed.