Zálohované skleněné lahve využívá již tradičně určitá část výrobců nápojů a systém dobrovolného zálohování je dobře přizpůsobený obchodníkům i spotřebitelům.
Použité vrácené skleněné lahve jsou hygienicky vyčištěny a jsou připraveny pro další naplnění nápoji. U zvažovaného povinného zálohování PET lahví ovšem tento systém nelze aplikovat.
Co se bude dít s vrácenými povinně zálohovanými PET lahvemi?
Není to ani čistění, ani opětovné naplnění jako u skla. Osud vrácené zálohované PET lahve je úplně stejný jako při nám dobře známém třídění do žlutého kontejneru na plasty. PET lahve se dotřídí, slisují a následně rozemelou na vločky nebo regranulát. Vločky jsou určeny dále pro výrobu technických nebo textilních vláken, regranulát je výchozí materiál pro nové PET lahve.
Zálohované PET lahve se tedy nepoužívají opakovaně, a proto zde nelze hovořit o prevenci vzniku odpadu.
Povinné zálohování má smysl jen pro opakovaně plnitelné lahve analogické dnes používaným skleněným lahvím.
Výrobci se nyní mohou sami dobrovolně rozhodnout, zda zálohovat své obaly, a tímto způsobem plnit jim uloženou povinnost zpětného odběru a recyklace. Reálně se tak děje u skleněných lahví již desítky let a po poslední novele zákona o obalech je i zákonem explicitně umožněno aplikovat tento postup i kolektivním způsobem, jak na opakovaně použitelné, tak i jednorázové obaly. V řadě veřejných vystoupení obhájců povinných záloh z řad výrobců se dokonce uvádí, že více než 80 % spotřebitelů by možnost nakupovat zálohované obaly uvítalo, takže by mělo jít i o konkurenční výhodu těch výrobců, kteří zálohované obaly nabídnou.
Z hlediska výše uvedeného je patrné, že státní intervence zákonem, který nařizuje povinné zálohování neboli zákaz používání nezálohovaných obalů, by měla smysl jen tehdy, kdyby cílem měla být prevence vzniku odpadu. Lze si představit, že stát, který dnes ukládá výrobcům povinnost zajistit sběr jednorázových obalů, ať již zálohováním či tříděným sběrem, bude mít zájem na tom, aby obalový odpad z jednorázových obalů vůbec nevznikal. V takovém případě by asi přistoupil k zákazu prodeje nápojů v obalech, které nejsou opakovaně použitelné, a tím by omezil množství vznikajícího odpadu. Mělo by to oporu v hierarchii nakládání s odpadem, kde prevence vzniku odpadu má nejvyšší místo stejně jako opakované použití.
V případě povinného zálohování jednorázových obalů, které se po vyprázdnění stávají odpadem z domácnosti, je uložení povinnosti zálohování pouze preferencí jedné formy sběru odpadu (výkupem) před jinou ekvivalentní formou, kterou je tradiční tříděný sběr odpadu.
Zdroj: freepik.com
Comments are closed.