Ambiciózní cíle oběhového hospodářství a splněných limitů sběru či recyklace vyžadují nové investice. Společnosti SAKO Brno se nyní podařilo otevřít jednu z prvních vysoce výkonných třídících technologií v Česku.
Zákon o odpadech stanovuje cíle pro opětovné použití a recyklaci komunálních odpadů ve výši minimálně 55 % do roku 2025, 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035. Dalším zákonným předpisem je povinnost obcí zajistit oddělený sběr recyklovatelných složek komunálních odpadů na úrovní minimálně 60 % v roce 2025, 65 % v roce 2030 a alespoň 70 % v roce 2035. Omezení skládkování a energetického využití recyklovatelných a odděleně sbíraných odpadů řeší Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, která stanovuje minimální nezbytné využití soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů.
Podle těchto předpisů musí být od roku 2023 efektivita třídících linek, například pro separované sbírané plasty, alespoň 45 %. Úroveň třídění musí postupně růst až k 60 % v roce 2030 a 65 % v roce 2035.
Nová brněnská dotřiďovací linka je unikátní vysokým stupněm automatizace a efektivitou dotříděných komodit. Sako Brno je jednou z městských firem a bude schopno roztřídit přibližně čtyřikrát více plastového a dvakrát více papírového odpadu. Linka je flexibilně nastavitelná a umí včas reagovat na objem a druh odpadu či na změny poptávky na trhu.
Denní kapacita linky je 4,5 tuny za hodinu, roční kapacita je 7-20 tis. tun v závislosti na počtu směn. Tříděnými komoditami jsou: PET obaly všech barev, LDPE, HDPE, nápojový karton, PP, PS, hliníkové a železné plechovky.
Hlavními prvky moderní linky jsou, mimo jiné, optický separátor, založený na technologii spektroskopie, magnetický separátor železných kovů, separátor neželezných kovů a kontinuální horizontální lis pro plastové a papírové komodity. Vystupující materiálové proudy z optických separátorů jsou ještě fyzicky kontrolovány a případné nežádoucí kontaminanty jsou manuálně odstraněny. Díky této kontrole je možné zajistit např. u PET nápojových lahví splnění všech podmínek pro dodávku slisovaných PET lahví určených pro další zpracování na
rPET ve food grade kvalitě. Pro doplnění, povolený obsah non-food grade rPET v nových PET lahvích je přísný a činí max 5 %. Na materiálovém toku tříděného odpadu celé linky tvoří PET zhruba 11 %. Podle aktuálního odhadu provozovatele, v případě zavedení povinného zálohovacího systému a snížení objemu třídění obalového odpadu z PET, by neměla být ohrožena efektivita výkonu celé linky. Je to díky nové technologii a flexibilnímu přenastavení na jiný druh obalového odpadového materiálu než PET.
Jak to bude vypadat s materiálovým tokem použitého PET zjistíme ve skutečnosti až po dokončení všech legislativních procesů, které probíhají na půdě Evropského parlamentu a Rady. Návrh nařízení o obalech o obalových odpadech (PPWR) zahrnuje i limity sběru pro zavedení povinného zálohování PET a hliníkových plechovek. Podle původního návrhu Evropské komise je to minimálně 90 % sběru, ovšem pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, o kterých se bude hlasovat v říjnu letošního roku, navrhují původní limit pro zavedení povinnosti snížit. V minulém týdnu současně Ministerstvo životního prostředí ČR představilo základní parametry pro ukotvení povinného zálohování do české legislativy, která by měla být v plném paragrafovém znění připravena do konce letošního roku.
Pokud by bylo povinné zálohování opravdu zavedeno, pak materiálový tok použitého PET a plechovek půjde zejména přes výkupní místa zálohovaných obalů tzn. prodejní místa nad 50 m2 a současný, nákladně budovaný kvalitní systém sběru (EPR) a provozy třídění obalového odpadu přijdou o tyto dvě nejžádanější komodity.
Comments are closed.