Pět firem z oblasti odpadového hospodářství napadlo u Tribunálu EU nová pravidla pro sběr a recyklaci obalových materiálů. Vadí jim diskriminace, ztráta přístupu k surovinám a ignorování dříve vyjednaných výjimek.
Dne 21. března 2025 podala skupina pěti českých subjektů žalobu na Evropskou komisi u Tribunálu Soudního dvora EU. Žalobci – Česká asociace odpadového hospodářství, Sdružení komunálních služeb České republiky, OZO Ostrava, Marius Pedersen a AVE CZ odpadové hospodářství – požadují zrušení článku 50 odst. 1 až 7 a 9 až 12 Nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech (PPWR). Dle jejich názoru jsou napadená ustanovení v rozporu s unijním právem a závažně poškozují podnikání v oblasti odpadového hospodářství.
Prvním žalobním důvodem je údajná diskriminační povaha nařízení. Nová pravidla mají upřednostňovat výrobce a organizace odpovědnosti producentů, kterým poskytují výhradní přístup k cenným druhotným surovinám – zejména PET, hliníku a oceli. Tím je podle žalobců narušena hospodářská soutěž a znehodnoceny předchozí investice recyklačního sektoru.
Druhým důvodem je porušení zásady zákazu retroaktivity a právní jistoty. Napadená ustanovení podle žaloby ukládají nové povinnosti subjektům, které již investovaly podle předchozích pravidel. Zejména skokové zvýšení sběru kovových obalů z 0 % na 80 % během několika měsíců je objektivně nesplnitelné a porušuje zásady právní jistoty a legitimního očekávání.
Třetí žalobní důvod poukazuje na ignorování dříve vyjednané výjimky České republiky pro cíle recyklace hliníku. PPWR přejímá recyklační cíle původní směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES, avšak systematicky ignoruje platné výjimky, které členské státy (včetně České republiky) po komplikovaném vyjednávání získaly. Česká republika má přitom odsouhlasenou výjimku pro recyklaci hliníku (35 % do roku 2029, 50 % do roku 2034), na jejímž základě již přizpůsobila národní legislativu a investice. Podle žalobců sjednanou výjimku PPWR arbitrárně přehlíží, čímž porušuje zásadu právní jistoty, důvěru ve vyjednávací proces EU a vytváří právní chaos.
Ve čtvrtém bodě žalobci vytýkají porušení zásady subsidiarity a nepřiměřenosti. Podle nich Komise nesprávně přenáší rozhodování o technickém způsobu dosažení cílů, kterým má být povinné zálohování, na úroveň EU, ačkoliv členské státy by mohly dosáhnout výsledků samostatně. PPWR je nepřiměřené, skokový požadavek 80 % sběru kovových obalů do roku 2026 nedává čas na adaptaci a ignoruje i vlastní proklamace nařízení o potřebě přechodného období.
Pátý žalobní důvod se opírá o hrozbu finančních škod. Podle žalobců povinný zálohový systém koncentruje kontrolu nad recyklovatelnými materiály do rukou úzké skupiny subjektů. Žalobci jako zpracovatelé přicházejí o zdroj příjmů a návratnost investic do recyklačních technologií. Tento přístup porušuje principy volné hospodářské soutěže a rovných podmínek na vnitřním trhu EU.
Česká republika zavedla po roce 2022 novou odpadovou a obalovou legislativu jako reakci na evropský balíček oběhového hospodářství. Zásadní revize přinesla nové recyklační cíle pro jednotlivé druhy obalů. Díky robustní infrastruktuře pro tříděný sběr se většina cílů dařila plnit, výjimkou však zůstaly hliníkové obaly. Jejich nízký výskyt vedl k vysokým nákladům na budování samostatné sběrné sítě s omezeným přínosem.
ČR proto uplatnila výjimku umožňující snížit recyklační cíl hliníku na 35 % do roku 2029, přičemž se spoléhala na povinnou úpravu směsného odpadu před skládkováním, která zahrnuje magnetickou separaci kovů. To umožnilo dosahovat celkového cíle recyklace kovových obalů bez intenzivního třídění v domácnostech. Tato strategie byla plně v souladu se Směrnicí o obalech a obalových odpadech z roku 2018.
V roce 2019 pak nezávisle na Směrnici o obalech a obalových odpadech, která stanovuje cíle recyklace obalů, vstoupila v platnost zcela nová Směrnice o plastových výrobcích na jedno použití (SUP), která pro plastové lahve, jako výrobek na jedno použití, zavedla cíl tříděného sběru nápojových plastových lahví ve výši 77 % v roce 2025 s postupným cílem 90 % pro rok 2029. Vzhledem k vysokému stupni třídění plastových obalů dosažení tohoto cíle nemělo být pro ČR problémem, protože v kombinaci s vytříděním plastových lahví z upravovaného směsného odpadu by mělo být tohoto cíle bez větších problémů dosaženo.
Bohužel až o tři roky později Evropská komise vydala závaznou metodiku výpočtu sběru plastových nápojových obalů, která překvapivě vyloučila možnost, aby do plnění cíle jejich třídění byly zahrnuty lahve vytříděné ze směsného odpadu. Ty sice mohou být zahrnuty do cíle 55 % recyklace obalových odpadů podle Směrnice o obalech a obalových odpadech, ale nemohou se započítat do cíle 90 % sběru těchto obalů podle Směrnice o plastových výrobcích na jedno použití (SUP). To poměrně zásadně narušilo strategii ČR v plnění cíle sběru plastových lahví.
Nové nařízení PPWR zavádí povinnost dosáhnout 80 % sběru nápojových lahví i plechovek již v roce 2026. Nesplnění tohoto cíle zakládá povinnost zavést systém zálohování. Úroveň sběru plastových nápojových lahví se v ČR nyní pohybuje okolo 80 % a u nápojových plechovek 36 %.
Od roku 2025 mohou lidé třídit kovové obaly také do všech žlutých sběrných nádob, pokud nemají k dispozici nádoby šedé. Na tomto rozšíření se dohodly největší profesní svazy svozových a třídicích firem s podporou municipalit. Polovina z celkového milionu barevných nádob na tříděný odpad, které jsou rozmístěny po celé republice, je právě žlutá.
Zkušenosti z pilotních projektů v řadě regionů ukázaly, že třídění kovů do žlutých nádob funguje efektivně a přispívá k vyššímu podílu vytříděných plechovek. Lidé změnu vítají, oceňují jednoduchost a dostupnost systému. Obce potvrzují zlepšení výsledků a třídicí linky hlásí připravenost k investicím do další automatizace.
Multikomoditní sběr může významně přispět k dosažení povinných cílů sběru plastových nápojových lahví a plechovek. Pokud se již nyní daří do žlutých nádob vytřídit 8 z 10 PET lahví, není důvod, aby stejný výsledek nebyl dosažen i u nápojových plechovek. V současnosti jde 99 % vytříděných kovových obalů v ČR do recyklace. Rozšíření multikomoditního sběru tak představuje klíčový nástroj, který může pomoci Česku přiblížit se požadovaným cílům bez nutnosti okamžitého plošného zavedení záloh.
Foto – zdroj: Soudní dvůr Evropské unie
Comments are closed.