Více než polovina plastových obalových odpadů se v Česku recykluje. S podílem 53,7 % obsadilo čtvrté místo v EU. Nová data Eurostatu za rok 2024 však ukazují i druhou stránku evropské bilance: za poslední desetiletí přibylo plastových obalových odpadů více než materiálu, který se podařilo recyklovat.
Český výsledek převyšuje unijní průměr
Evropská unie v roce 2024 recyklovala 42,4 % vzniklých plastových obalových odpadů. Proti předchozímu roku, kdy tento podíl činil 41,6 %, jde o zvýšení o 0,8 procentního bodu. Přes mírné zlepšení tak zůstala většina těchto materiálů mimo recyklaci.
Česká republika dosáhla hodnoty 53,7 %, a evropský průměr tedy překonala o 11,3 procentního bodu. Před ní se umístily pouze tři země: Lotyšsko se 71 %, Belgie s 58,2 % a Polsko s 56 %. Na opačném konci srovnání skončily Dánsko s 22,5 %, Finsko s 26,9 % a Francie s 27,4 %.
Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší vykázanou mírou tak dosáhl 48,5 procentního bodu. Zatímco v Lotyšsku se podařilo recyklovat více než dvě třetiny plastových obalových odpadů, v Dánsku to byla méně než čtvrtina.
Na obyvatele připadá téměř 36 kilogramů
V celé EU vzniklo v průměru 35,9 kilogramu plastového obalového odpadu na osobu. Z tohoto množství bylo recyklováno 15,3 kilogramu. Oba ukazatele meziročně vzrostly shodně o 0,6 kilogramu.
Vyšší podíl recyklace tedy doprovázel také nárůst produkce. Rozdíl mezi vzniklým a recyklovaným množstvím představoval přibližně 20,6 kilogramu na obyvatele. Samotné zvýšení recyklační míry proto neznamenalo pokles celkové hmotnosti plastových obalových odpadů.
Uvedené hodnoty jsou průměrem za sedmadvacítku, nikoli údaji pro Českou republiku. Tuzemských 53,7 % vyjadřuje podíl recyklace na vzniklém plastovém obalovém odpadu; evropských 35,9 kilogramu popisuje jeho množství v přepočtu na osobu.
Desetiletá bilance ukazuje rostoucí rozdíl
Dlouhodobější vývoj zachycuje porovnání let 2014 a 2024. Za tuto dobu přibylo v EU 6,1 kilogramu plastového obalového odpadu na obyvatele. Recyklované množství se zvýšilo o 3,4 kilogramu. V absolutním vyjádření tak jeho přírůstek zaostal za růstem produkce o 2,7 kilogramu na osobu.
Plasty přitom tvoří přibližně pětinu celkové hmotnosti obalových odpadů. Jejich podíl v roce 2024 činil 19,9 %. Největší zastoupení měly papír a lepenka se 40,8 %, následovaly sklo s 18,1 % a dřevo se 16,2 %. Na kovy připadlo 4,8 % a na ostatní materiály 0,2 %.
Celkově členské státy vykázaly 81,5 milionu tun obalových odpadů všech materiálových skupin, tedy 181 kilogramů na obyvatele. Proti roku 2023 to znamenalo zvýšení o 3,2 kilogramu, ve srovnání s rokem 2014 o 19,6 kilogramu.
Co statistika zahrnuje
Eurostat sleduje obalové odpady z celé ekonomiky. Do výsledků vstupují domácnosti, podniky i veřejný sektor. Přepočet na obyvatele proto nelze chápat jako množství, které každý člověk osobně vyhodí doma. Vychází z národních součtů vydělených průměrným počtem obyvatel v příslušném roce.
Při hodnocení delší časové řady je také nutné zohlednit změnu metodiky z roku 2020. Ta sjednotila bod, v němž se recyklace započítává, a zpřísnila vykazování jednotlivých materiálových složek kompozitních obalů. Vývoj ukazatelů tak vedle nakládání s odpadem ovlivnila i úprava způsobu jejich výpočtu.
Comments are closed.