Vyšší daň z nerecyklovaných plastů – nový návrh vlastních zdrojů EU

Evropská komise předložila v červenci návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU. Balík počítá se zvýšením sazby vlastního zdroje z nerecyklovaných plastových obalů či se zavedením nového korporátního příspěvku pro velké společnosti. Návrh však teprve čeká projednání – vyžaduje jednomyslné schválení Radou, ratifikaci ve všech členských státech a má se uplatňovat od 1. ledna 2028, pokud bude přijat.

Daň z nerecyklovaných plastů byla zavedena rozhodnutím Rady 2020/2053 od roku 2021. Členské státy odvádějí do unijního rozpočtu 0,8 eura za každý kilogram plastových obalových odpadů, které nebyly recyklovány. Cílem je poskytnout nové stabilní příjmy EU a současně motivovat státy k vyšší míře recyklace.

Evropská komise nyní navrhuje zvýšení sazby na 1 euro za kilogram od 1. ledna 2028. Sazba má být každoročně indexována o inflaci, aby neztrácela reálnou hodnotu. Výpočet bude vycházet z rozdílu mezi množstvím vyprodukovaných plastových obalových odpadů a množstvím skutečně recyklovaným, přičemž metodiku harmonizuje nové Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR).

V případě České republiky se ukázalo, že tento zdroj reálně nepředstavuje dodatečný výdaj státního rozpočtu. Vypočtená částka se totiž započítává vůči jiným povinným odvodům do rozpočtu EU. Ministerstvo financí ve vyjádření pro ČAOH popisuje: „Nejde o pokutu ve smyslu sankce za neplnění cíle, ale fiskální nástroj EU, jak vybrat peníze od členských států. Ministerstvo financí potvrdilo, že poplatek by Česká republika platila i při 100% recyklaci plastů, ale hradili bychom jej jinou cestou. EU tyto prostředky prostě potřebuje vybrat – tedy nejde o motivaci v podobě sankce vůči státu, ale o finanční mechanismus EU k zajištění svých rozpočtových prostředků.“  Daň z nerecyklovaných plastů je tedy z pohledu ČR spíše účetní položkou v rámci evropského rozpočtu než skutečnou sankcí. Přesto má její navýšení potenciál ovlivnit hospodaření členských států i obalový průmysl, protože vytváří silnější signál k prevenci a recyklaci.

Vedle plastového zdroje Komise navrhuje zavést nový vlastní příjem EU – Korporátní zdroj pro Evropu. Tento příspěvek se má vztahovat na společnosti s čistým ročním obratem vyšším než 100 milionů eur, a to včetně stálých provozoven firem ze třetích zemí působících v EU.

Cílem je, aby největší firmy, které využívají výhod jednotného trhu, přispívaly na jeho financování. Příspěvek má zajistit dodatečné stabilní příjmy pro EU a posílit princip solidarity, kdy podniky profitující z jednotného rámce zároveň nesou odpovědnost za jeho udržitelnost.

Balík vlastních zdrojů obsahuje i několik dalších návrhů:

Tradiční vlastní zdroje představují cla a další poplatky z obchodování se třetími zeměmi podle společného celního sazebníku. Členské státy si dosud ponechávaly 25 % na pokrytí nákladů výběru, nově se však navrhuje snížit retenční sazbu na 10 %, aby větší část prostředků směřovala přímo do rozpočtu Unie.

Příspěvek založený na DPH vychází z harmonizovaného výpočtu výnosů z daně z přidané hodnoty. Pro všechny členské státy se uplatní jednotná sazba 0,30 %, stanovená na základě nařízení Rady č. 1553/89.

Příspěvek z tabákových výrobků má výši 15 % a vztahuje se na množství tabákových výrobků a výrobků souvisejících, které byly v členských státech propuštěny ke spotřebě. Základ se násobí minimální sazbou platnou pro daný stát v příslušném roce.

Příspěvek z nesebraného elektroodpadu je stanoven na 2 eura za kilogram. Výpočet vychází z průměrné hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v posledních třech letech, od níž se odečítá množství skutečně sebraného odpadu v daném roce. Pokud je rozdíl záporný, považuje se výsledek za nulu.

Podíl z výnosů z emisních povolenek zajistí, že do unijního rozpočtu připadne 30 % příjmů z dražeb emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES. Do výpočtu se zahrnou i určité povolenky dražené pro Modernizační fond, s výjimkou těch, které jsou vyčleněny na Inovační fond nebo počáteční dotaci Modernizačního fondu.

Podíl z výnosů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích tvoří 75 % z příjmů z prodeje CBAM (carbon border adjustment mechanism) certifikátů, které budou od roku 2026 postupně zaváděny na vybrané energeticky náročné dovozy.

Zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND) představuje vyrovnávací příspěvek, jehož jednotná sazba je každoročně určena v rozpočtovém procesu a vztahuje se na hrubý národní důchod všech členských států. Výši této sazby navrhuje Evropská komise v rámci ročního rozpočtu; sazba se proto každoročně liší podle potřeby vyrovnat příjmy rozpočtu Unie.

Návrh předložený Komisí není platný právní akt. Podle čl. 311 Smlouvy o fungování EU musí Rada rozhodnutí o vlastních zdrojích přijmout jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Následně musí být rozhodnutí ratifikováno ve všech členských státech v souladu s jejich ústavními pravidly. Teprve po těchto krocích může vstoupit v platnost. Návrh počítá s tím, že nové zdroje začnou být uplatňovány od 1. ledna 2028.