Na celém světě se denně vypije okolo dvou miliard šálků kávy. Je to obrovské množství spotřeby pražených kávových zrn a ekology samozřejmě zajímá, jak moc produkce kávy a příprava tohoto nejrozšířenějšího nápoje na světě, zatěžuje životní prostředí. Vědci z kanadské univerzity Université du Québec à Chicoutimi (UQAC) se proto rozhodli prozkoumat uhlíkovou stopu několika způsobů domácí přípravy kávy.
Pro správné stanovení uhlíkové stopy brali v úvahu celý životní cyklus kávy. Tzn. od pěstování a dalšího zpracování, přes výrobu obalů a strojů, až po přípravu nápoje a produkovaný odpad. U techniky přípravy kávy srovnávali 4 druhy – tradiční filtrovanou kávu (25 gr kávy), kávové kapse (14 gr kávy), klasické Francouzské presso (17 gr kávy) a rozpustnou kávu (12 gr kávy).
Výsledky analýzy ukázaly, že tradiční filtrovaná káva má největší uhlíkovou stopu, protože k přípravě nápoje se používá větší množství mleté kávy a tento proces také spotřebuje více elektřiny na ohřev vody a pro udržování doporučené teploty hotové kávy.
Na velmi dobrém místě se překvapivě umístila káva připravená z kávových kapslí. V porovnání s tradiční filtrovanou kávou ušetří připravená káva z kapslí (280 ml) okolo 11 až 13 gramů kávy. Pro představu, na výrobu 11 gramů mleté kávy Arabica se uvolní asi 59 gramů CO2e (ekvivalent CO2). Tato hodnota je mnohem vyšší než produkce 27 gr CO2e při výrobě kávové kapsle a následného zpracování jejího odpadu. Kávové kapsle tak zabraňují nadměrnému používání kávy. Na konci životního cyklu kapslí je ale důležitá recyklace, což u hliníkových či plastových materiálů kapslí není problém.
Na provedené analýze celého životního cyklu kávy je podle vědců důležitý právě způsob přípravy, kdy lze spotřebovat na šálek kávy až dvojnásobné množství mleté kávy a více energie. Největší CO2e zátěž totiž představuje samotné pěstování a zpracování kávových zrn. Tento výsledek podtrhuje skutečnost, jak velký vliv na životní prostředí má objem spotřebované pražené mleté kávy pro přípravu jednoho nápoje.
Comments are closed.