Téma povinného zálohování rezonuje v Česku již několik let. Tlak na zavedení zálohového systému zesílil zejména v posledních dvou letech ze strany Iniciativy pro zálohování. Před dvěma měsíci Evropská komise předložila návrh Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), který původní záměry prosazovatelů povinného zálohování mění.
Povinné úrovně sběru nápojových lahví aktuálně nařizuje Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (Single Use Plastics – SUP), který platí v ČR od října loňského roku. Podle SUP, do roku 2025, je potřeba vysbírat minimálně 77 % nápojových lahví, od roku 2029 minimálně 90 %. Podle zákonné definice se plastovou nápojovou lahví rozumí lahev používaná pro jakýkoliv druh nápoje, včetně piva, vína, pitné vody, tekutého občerstvení, šťáv a nektarů, mléka nebo instantních nápojů určených k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkem či jiné úpravy. To znamená patří sem i jiné druhy plastů než PET, například HDPE, PP, PE a další.
Jak nový návrh PPWR mění výše popsané stávající povinnosti ze SUP?
Návrh bez jakéhokoli zdůvodnění posunuje povinnost dosáhnout cíle 90 % míry sběru plastových nápojových lahví z roku 2029, které stanovila směrnice SUP, na rok 2026. Navíc ji rozšiřuje o povinnost dosáhnout stejné míry sběru u kovových nápojových obalů. Doposud byly cíle pro kovové nápojové obaly určeny pouze pro recyklaci na úrovni minimálně 50 %, ne pro sběr. Státy, které 90 % míry sběru nedosáhnou v roce 2026 i 2027, jsou povinny nejpozději v roce 2029 povinně zálohovat tento typ obalů. Je evidentní, že vzhledem k době, kdy bylo nařízení předloženo, je cílem prakticky neposkytnout žádný čas na řešení sběru jiným způsobem než zálohováním. Bez ohledu na to, zda ČR hodlá či nehodlá zavést zálohování uvedených obalů je nutné zdůraznit, že tento postup umožňuje retroaktivitu evropského práva. Bohužel státům, které nejméně od roku 2018 intenzivně rozvíjely sběr těchto obalů bez použití zálohování, bude způsobena škoda a zmařené investice do intenzifikace tohoto rozvoje. PPWR dále bez zdůvodnění omezuje sběr a zálohování pouze na plasty a kovy, ačkoli by mohly být zálohovány i další obaly podobného charakteru, zejména např. nápojové kartony.
Novinkou v návrhu PPWR je i zavedení opakovaně použitelných obalů. Pro balené nealkoholické nápoje a pivo, jejichž typy obalů by měly spadat i do povinného zálohování, jsou stanoveny cíle používat alespoň 10 % opakovaně použitelných obalů od roku 2030 a 25 % od roku 2040. Povinně zálohované PET a hliníkové plechovky se bohužel nemůžou opakovaně plnit a používat. V zálohovém systému budou PET a plechovky vždy rozdrceny a zrecyklovány tak, jako ty ze žlutých popelnic. Původní množství všech nápojových obalů určených pro povinné zálohování se tímto novým ustanovením v dalších letech snižuje minimálně o čtvrtinu. Toto je nutné zohlednit v dalších analýzách, které jsou odbornými zdroji pro rozhodnutí, zda zavést nebo nezavést povinné zálohování.
Češi si vedou v EU velmi dobře ve sběru a třídění. Nyní umíme sesbírat okolo 80 % nápojových plastových obalů. Limit 90 % znamená sesbírat devět nápojových lahví z desíti, místo aktuálních osmi z deseti. Pro srovnání, ve Francii jsou to pouze dvě lahve z desíti. Máme tedy necelé 3 roky na to, abychom dosáhli 90 % a nemuseli jsme povinně zálohovat.
Intenzifikace sběru nápojových plastových a kovových obalů by mohla být doplněna o kontejnery speciálně vyčleněné pro tento typ obalů. Po vytřídění by byly použity zejména na výrobu recyklátu do nových obalů pro potravinářské účely. Byla by tak zajištěna plná cirkularita a přísné hygienické normy. Navíc cenná surovina PET a hliník by byla stále součástí spravedlivého volného trhu tak jako doposud. Pro spotřebitelé by tyto „nápojové“ popelnice, umístěné v blízkosti jejich bydliště tak jako ostatní tradiční popelnice, znamenaly značné úspory. Nemuseli by použité zálohované nápojové obaly složitě skladovat doma a utrácet svůj čas a peníze převozem prázdných lahví a plechovek do sběrných míst.
Pokud by se nám v ČR opravdu podařilo splnit sběr alespoň 90 % a vyhnout se povinnému zálohování, ušetřili bychom nemalé peníze. Poslední analýza nákladů na zavedení povinného zálohování, kterou představil Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) v minulém týdnu, hovoří o prvotních nákladech minimálně 6,5 mld. Kč, navíc bez vyčíslení nákladů na logistiku. Maloobchod se chce v první řadě vyhnout problémům a chybám, které vznikly při zavedení povinného zálohování na Slovensku, a proto věnuje detailní analytice patřičnou pozornost. Výsledky očekávaných nákladů se zavedením povinného zálohování potvrdily, že pro sběr je mnohem efektivnější a levnější stávající dlouhodobě rozvíjený synergický systém barevných popelnic obcí a měst.
Ministerstvo životního prostředí nyní pracuje na návrhu zákona pro zavedení povinného zálohování. Zda bude zákon v budoucnu uveden v platnost závisí na správné a detailní analýze všech pozitiv a negativ, zejména nákladů, na vývoji PPWR, a také na tom, zda Češi zvládnou do tří let zvýšit již nyní skvělou úroveň svého třídění.
Comments are closed.