Od 16. října 2025 vstupuje v účinnost revize směrnice (EU) 2025/1892 (Waste Framework Directive – WFD), která upravuje rámec evropské politiky nakládání s odpady. Cílem je omezit vznik odpadu, zvýšit míru recyklace a posílit prevenci v celém životním cyklu výrobků – od designu přes balení až po nakládání s odpadem. Nová pravidla doplňují ostatní akty cirkulární ekonomiky, zejména nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR).
Členské státy musí směrnici přijmout a vyhlásit transpoziční předpisy do 20 měsíců od vstupu v platnost, tedy nejpozději do června 2027. Do 30 měsíců, tedy do dubna 2028, musí být zavedena rozšířená odpovědnost výrobců (EPR) pro textilní výrobky (oděvy, doplňky, bytové textilie, obuv a další). Tato povinnost znamená, že výrobci a dovozci textilu ponesou náklady spojené se sběrem, tříděním a recyklací použitých textilií. Jde o stejný princip EPR, jaký už nyní platí pro obaly a který v České republice zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.
Revize WFD poprvé zavádí kvantifikované cíle pro snížení potravinového odpadu (food waste).
Do roku 2030 musí členské státy dosáhnout:
• snížení o 30 % v domácnostech, restauracích, maloobchodě a službách společného stravování,
• snížení o 10 % v potravinářské výrobě a zpracování.
Základem pro výpočet je průměrné množství potravinového odpadu z let 2021–2023.
Na rozdíl od textilu není pro food waste stanoven systém EPR – snižování má být dosaženo kombinací preventivních opatření, lepší organizace dodavatelských řetězců a zlepšení třídění bioodpadu.
Analýza EKO-KOM: bioodpad a textil v popředí
Podle rozboru společnosti EKO-KOM tvoří zbytkový odpad největší část směsného komunálního odpadu v Česku – 30,2 %. Na druhém místě je bioodpad s podílem 22 %, dále plasty (10,1 %), papír a lepenka (7,5 %) a textil a obuv (4,6 %).
Analýza ukazuje, že právě biologicky rozložitelná složka a textil představují největší prostor pro snížení objemu směsného odpadu a zlepšení efektivity jeho zpracování. Velká část bioodpadu tvoří zbytky potravin, které by při správném skladování nebo vhodném obalu bylo možné lépe využít.
Podle platné WFD musí členské státy zajistit oddělený sběr bioodpadu nejpozději do 31. prosince 2023 a oddělený sběr textilního odpadu nejpozději od 1. ledna 2025. Revize WFD tato ustanovení potvrzuje a dále rozšiřuje rámec pro rozšířenou odpovědnost výrobců (EPR), která se musí pro textilní výrobky zavést nejpozději do dubna 2028. Z analýzy směsného komunálního odpadu za rok 2024 vyplývá, že přes 50 % textilního odpadu tvoří oděvy, okolo 24 % je to obuv a přibližně dalších 22 % bytové textilie. Cílem je, aby se tyto proudy – bioodpad a textil – účinně využívaly a zpracovávaly v recyklačních procesech.
Obaly jako součást prevence
Z nové verze WFD a PPWR vyplývá posun v přístupu k obalům. Obal už není vnímán pouze jako materiál k recyklaci, ale také jako prostředek prevence vzniku potravinového odpadu. Správně zvolený a technicky vhodný obal může výrazně omezit food waste tím, že prodlužuje trvanlivost potravin a udržuje jejich kvalitu. Například tenká ochranná fólie na okurce prodlužuje její čerstvost z 3 až na 11 dní, balení masa v ochranné atmosféře pak zvyšuje bezpečnou trvanlivost až na dvojnásobek. V souhrnu to znamená méně znehodnocených potravin a nižší produkci bioodpadu.
Směr k cirkulární ekonomice
Revize WFD uzavírá logiku cirkulárního balíčku: zahrnuje povinný EPR pro textil, měřitelné cíle pro food waste a důraz na prevenci vzniku odpadu. Jejím společným základem je efektivní využívání zdrojů a omezování odpadu v celém životním cyklu výrobku. Pro obalový i recyklační průmysl to znamená nutnost inovací, investic a užší spolupráce napříč dodavatelským řetězcem.
Směrnice o odpadech tak nepřináší jen nové povinnosti, ale také příležitost, jak snížit množství odpadu už v okamžiku návrhu výrobku, jeho obalu a způsobu, jakým se dostává ke spotřebiteli.
.
Graf: Přehled vývoje průměrné hmotnostní skladby směsného komunálního odpadu z obcí v ČR v letech 2008-2024
Comments are closed.