Evropská komise v srpnu 2025 spustila veřejnou konzultaci k připravovanému Circular Economy Act (CEA) – stěžejnímu legislativnímu návrhu, který má být předložen v roce 2026. Jeho cílem je urychlit přechod na oběhové hospodářství, posílit jednotný trh pro druhotné suroviny a podpořit dekarbonizační cíle EU.
CEA a balíček obalové legislativy
Nový akt má úzce navazovat na další předpisy v oblasti cirkularity – zejména na Ecodesign for Sustainable Products Regulation (ESPR), Critical Raw Materials Act (CRM Act) a také na klíčový Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR).
Zatímco PPWR stanovuje konkrétní povinnosti pro výrobce obalů – od designu, přes recyklovatelnost až po povinné cíle využití recyklátu – CEA má širší záběr. Jeho ambicí je sjednotit trh s druhotnými surovinami, odstranit regulatorní roztříštěnost mezi členskými státy a zajistit dostatečný tok kvalitních recyklátů. Bez toho by se cíle PPWR jen obtížně naplňovaly: požadované podíly recyklovaného plastu v obalech totiž narážejí na nedostatek kvalitního materiálu, na jeho vysokou cenu a na chybějící certifikaci původu.
Hlavní výzvy: cena, kvalita a dostupnost recyklátů
Z odpovědí ve veřejné konzultaci jasně vyplývá, že firmy v obalovém průmyslu čelí třem zásadním problémům:
- cena recyklátu je často vyšší než cena primárních surovin, což omezuje jeho konkurenceschopnost,
- kvalita recyklátu je nevyrovnaná a často nedostačující pro aplikace s vysokými nároky, například pro potravinářské obaly,
- nedostatek harmonizované certifikace komplikuje obchod mezi členskými státy a snižuje důvěru v původ a složení materiálu.
CEA proto počítá se zavedením celounijních standardů pro kvalitu a sledovatelnost recyklátů. Tyto standardy mají usnadnit obchod, snížit administrativní zátěž a zvýšit důvěru spotřebitelů i výrobců.
Výzvy také u dovozů ze třetích zemí
Problém s chybějící harmonizovanou certifikací se netýká pouze obchodu uvnitř EU, ale také dovozů recyklovaných materiálů ze třetích zemí. Ty jsou často levnější, avšak jejich kvalita a původ bývají obtížně ověřitelné. To vyvolává hned několik rizik: jednak hrozí nerovné konkurenční prostředí pro evropské recyklátory, jednak může být ohrožena bezpečnost u citlivých aplikací, například u obalů pro potraviny a nápoje. CEA proto cílí také na posílení kontrolních mechanismů a zavedení celounijních standardů kvality a sledovatelnosti recyklátů, které mají platit pro evropské výrobce i pro dovozce ze zahraničí.
Propojení s PPWR a očekávané dopady na obaly
Pro obalový sektor to znamená posílení tlaku na:
- vyšší míru recyklace a omezení skládkování či spalování odpadů,
- povinný podíl recyklátu ve všech plastových částech obalů,
- sjednocení standardů kvality a dohledatelnosti recyklovaných materiálů,
- digitální řešení v rámci EPR systémů a jednotná kritéria end-of-waste.
Veřejná konzultace ukazuje, že právě obaly jsou jednou z oblastí, kde je možné dosáhnout rychlých výsledků – díky dobře fungujícím systémům sběru a třídění. Jde o sektor, který čelí vysokým požadavkům na bezpečnost a kvalitu, což zvyšuje tlak na certifikované a hygienicky vhodné recykláty.
Ekonomické nástroje a motivace
Komise zvažuje celou škálu ekonomických opatření. K těm nejdiskutovanějším patří:
- daně na primární suroviny a na skládkování či spalování,
- daňové úlevy a pobídky pro výrobky s recyklátem,
- eko-modulace poplatků v EPR systémech, které zvýhodní obaly lépe recyklovatelné,
- minimální cíle recyklovaného obsahu u vybraných typů obalů.
Pro firmy to znamená nutnost připravit se na nové cenové signály, které mohou zásadně ovlivnit strukturu nákladů a investic.
Strategický význam pro průmysl
CEA má ambici odstranit roztříštěnost trhu a vytvořit skutečný jednotný trh pro druhotné suroviny. Pro firmy v obalovém sektoru to znamená jak nové povinnosti, tak nové příležitosti. Harmonizace pravidel může snížit náklady, zvýšit předvídatelnost a usnadnit investice do moderních recyklačních technologií. Na druhé straně poroste tlak na transparentní certifikaci původu recyklátu, zajištění dostatečné infrastruktury pro sběr a třídění a na úzkou spolupráci mezi výrobci, recyklátory a spotřebiteli.
Z pohledu členských států bude zásadní otázkou infrastruktura – tedy kapacity na třídění, recyklaci a zajištění logistiky druhotných surovin. Bez investic do moderních technologií nebude možné naplnit cíle PPWR ani širší ambice CEA.
Vztah k dalším legislativám a klimatickým cílům
CEA není izolovaným předpisem. Jeho dopady budou úzce provázány s klimatickými cíli EU, zejména s cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 % do roku 2040. Využívání recyklátů místo primárních surovin má přímý vliv na spotřebu energie a uhlíkovou stopu. Propojení s Clean Industrial Deal ukazuje, že Komise vnímá cirkularitu nejen jako environmentální téma, ale i jako otázku konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Další kroky
Konzultace je otevřena do 6. listopadu 2025 a následovat bude dopadová studie. Návrh legislativy má být zveřejněn do konce roku 2026. Z pohledu obalového sektoru bude klíčové, zda se podaří sladit požadavky CEA s již schváleným PPWR a jak rychle se podaří vybudovat evropský trh kvalitního recyklátu. Pokud se to podaří, může být CEA zásadním impulzem nejen pro splnění recyklačních cílů, ale i pro posílení evropského průmyslu v globální konkurenci.
Zapojte se i vy do veřejné konzultace – ZDE.
Comments are closed.